Předpokládáme úspěšnou mitigaci epidemie v ČR a postupné uvolňování restriktivních opatření a přechod do “inteligentní karantény” od druhé poloviny dubna na základě následujícího:

1. Dříve exponenciální růst počtu nakažených přechází postupně do lineárního růstu, tj. R^0 faktor se přibližuje 1. Toto je klíčové pro kontrolu Covid-19 epidemie a “zastropování” maximálního počtu aktuálně nemocných (zdroj ÚZIS ČR)

2. Včasné zavedení silně restriktivních opatření na aktivity lidí a (relativně) dobré dodržování pravidel, v porovnání s jinými zeměmi EU

3. Postupné zlepšování klíčových systémů a schopností pro boj s epidemií:

   1. Množství testovacích kapacit a počet provedených testů vůči počtu pozitivních (srovnatelný  s Jižní Koreou na hlavu. Zdroj WHO)

   2. Schopnost přesného trasování pozitivních a izolace exponovaných osob (Covid 19 technologická iniciativa ji významně zlepšila, mj. i za přispění kompletních dat BizMachine o provozovnách a POIs)

   3. Připravenosti zdravotního sektoru (např. počet ventilátorů v ČR je více než 4x vyšší než např. ve Španělsku. Zdroj Úřad vlády ČR, WHO); procesy a kapacity v nemocnicích se po počátečních velkých problémech postupně zlepšují (např. VFN Praha. Zdroj interview)

   4. Množství a dostupnost ochranných pomůcek (původně špatná a postupně se zlepšující. Zdroj Úřad vlády ČR)

Předpokládáme zrušení plošného uzavření většiny provozoven v posledním týdnu dubna / začátku května a přechod na režim “cílené dlouhodobé mitigace” epidemie.

Předpokládáme pokles HDP v ČR v následujících 12 měsících. Jeho hloubku neodhadujeme, vzhledem ke stávající volatilitě situace ve světě i nedostatku aktuálních autoritativních odhadů v ČR. Pro srovnání, v roce 2009 (hospodářská krize) poklesl HPD v ČR o 4.1% (zdroj MPO). Vzhledem k varovným signálům o těžkém průběhu epidemie v USA, ekonomické stagnaci Číny (růst 1.5%, zdroj OECD), poklesu důvěry spotřebitelů i podnikatelů v konjunkturálním průzkumu ČSÚ z března 2020 (zdroj ČSÚ) i prozatím omezenému objemu podpory ekonomiky v ČR v porovnání se zeměmi jako Německo, Španělsko nebo Velká Británie, považujeme za pravděpodobný závažný dopad na řadu odvětví a subjektů. Odhad závažnosti dopadu na jednotlivá odvětví je součástí C19. 

Předpokládáme, že nucená zkušenost s prací na dálku a omezením volného pohybu osob povede k akceleraci “digitální ekonomiky” a rozvoji odvětví podporujících bezkontaktní činnosti (jak pracovní, tak volnočasové). Odhad posílení jednotlivých odvětví je součástí C19.

Z výše uvedeného dovozujeme existenci výrazných rozdílů ve schopnosti jednotlivých ekonomických subjektů se s nastalou situací vypořádat. Tyto rozdíly reflektujeme v C19.